Autor:  ČTK

Foto:  ČTK/AP

Konec eura může podle držitele Nobelovy ceny za ekonomii Paula Krugmana nastat už během několika následujících měsíců.

S touto myšlenkou si americký ekonom pohrává ve svém pravidelném příspěvku na blog serveru deníku The New York Times. Krugman patří ke kritikům Evropy za její politiku úsporných opatření.

Konec jednotné evropské měny by odstartovalo vystoupení Řecka z eurozóny. Podle Krugmana by se tak „velmi pravděpodobně“ mohlo stát již příští měsíc, tedy v červnu. Řecké strany se po volbách snaží sestavit fungující vládu, ale zatím se jim to nedaří. To může ohrozit čerpání mezinárodní pomoci, kterou země nutně potřebuje.

Více čtěte na:  http://www.novinky.cz/ekonomika/267462-euro-muze-za-par-mesicu-skoncit-soudi-nositel-nobelovy-ceny.html

Autor:  Novinky.cz

Foto:  Profimedia

Německo odmítlo návrh francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, týkající se změny pravidel Evropské centrální banky (ECB).

Sarkozy by prosazoval rozšíření mandátu ECB o podporu hospodářského růstu, uvedl server euobserver.com.

„Německý postoj vůči ECB a podpora zachování její role jsou v Paříži známy a už dlouhou dobu se nezměnily,“ připomněl v Berlíně mluvčí německé vlády Steffen Seibert.

Dodal, že Berlín s Paříží souhlasí s tím, že je třeba podpořit hospodářský růst a zaměstnanost v Evropě, jedním dechem ale dodal, že tohle není úkol pro ECB.

Pokud by byl Sarkozy v květnu znovu zvolen jako hlava Francie, podle svých slov by usiloval o rozšíření mandátu ECB, týkajícího se podpory hospodářského růstu. V současné době úkol banky se sídlem ve Frankfurtu spočívá pouze v udržování cenové stability v eurozóně.

Sarkozyho slova o tom, že pokud ECB nebude podporovat eurozónu, nenastane v ní dostatečná míra hospodářského růstu, však může být i reakcí na prohlášení jeho politického soka Françoise Hollanda. Socialistický protikandidát totiž navrhuje, aby byla do paktu rozpočtové stability začleněna klauzule o hospodářském růstu.

„Myslím si, že ECB by mohla jednat pouze tehdy, když politici přestanou mluvit o tom, co by centrální banka měla udělat,“ domnívá se dánská ministryně hospodářství Margrethe Vestagerová, čímž se nepřímo vyslovila proti Sarkozymu názoru. ECB by si podle jejích slov měla zachovat nezávislost v souvislosti s měnovou politikou, která je v poslední době aktivnější.

Autor:  ČTK

Foto:  Reuters

Výkonná rada Světové banky rozhodla, že novým šéfem instituce se stane Američan Jim Yong Kim (52).

Ve funkci nahradí od 1. července současného prezidenta Roberta Zoellicka (58).

Rozhodnutí se všeobecně očekávalo. Kim byl považován za favorita, protože USA mají největší hlasovací práva a jejich kandidáta podporovala i Evropská unie, Japonsko, Kanada a některé přední rozvíjející se ekonomiky, jako Rusko, Mexiko a Jižní Korea. Druhou kandidátkou byla nigerijská ministryně financí Ngozi Okonjo-Iwealaová.

Kim je vzděláním lékař a je význačnou postavou ve světovém zdravotnictví. Narodil se v jihokorejském Soulu a když mu bylo pět, rodina se přestěhovala do USA. Působil jako ředitel oddělení HIV/AIDS při Světové zdravotnické organizaci (WHO). V roce 2009 se stal prezidentem Dartmouth College a je prvním Američanem asijského původu, který vede jednu z osmi nejváženějších univerzit na východním pobřeží USA.

Zoellick v únoru oznámil, že se nebude ucházet o další funkční období. V čele Světové banky stál od 1. července 2007. Funkční období mu vyprší na konci června.

Světová banka poskytuje rozvojovou pomoc chudším zemím světa a podle zvyklostí ji vede Američan, zatímco na řízení sesterského Mezinárodního měnového fondu má od založení těchto institucí v závěru druhé světové války nepsaný nárok Evropan. Loni po náhlém odstoupení francouzského šéfa MMF Dominiqua Strausse-Kahna pro podezření ze znásilnění pokojské se však o tuto funkci díky aktivitě velkých rozvojových zemí strhl nevídaný souboj, třebaže v něm podle očekávání vyhrála Francouzka Christine Lagardeová.

Autor:  Novinky.cz

Foto:  Profimedia

Lidé v řeckém přístavu Volos rezignovali na používání eura a veškeré zboží, které je k mání na místním trhu, směňují.

Vytvořili alternativní měnu, jíž jsou veškeré výrobky oceněny.

„Jsme na dně a musíme začít uvažovat jinak,“ popsal muž, který ve Volosu prodává zeleninu. Podobných komunit funguje v Řecké rozpadající se ekonomice tucet.

„Tyto svíčky mě stály 24 temů, které jsem získala prodejem lekcí jógy,“ řekla BBC Hara Soldautová.

Na trhu je k sehnání téměř vše – jídlo, elektrická zařízení, oblečení, šperky, mnozí, podobně jako Soldautová, nabízejí služby – například výuku jazyků nebo počítačových dovedností.

„Lidé si alespoň uvědomí, že zboží mohou nakupovat za jiné věci, co mají, nikoliv jen za eura,“ řekl Stavros Ntentos, který prodává dětské oblečení.

Systém funguje virtuálně, každý má on-line konto, na něž se mu temy buď přičítají, nebo odečítají. Podle zakladatele projektu Janise Grigoriouse je to pro lidi jistá forma naděje. Mnozí z nakupujících podle reportéra BBC považují euro za minulost. Starosta Panos Skotiniotis si ale nemyslí, že by systém mohl jednotnou měnu ohrozit. Vidí ho ale jako alternativu. Systém navíc podporuje i řecká vláda.

V Německu projekt funguje už osm let

Podobný projekt funguje v Německu, v okolí bavorského města Prien am Chiemsee už devět let. Lidé mají v peněženkách cheimgauery a za ně zboží kupují. Jejich projekt nemá s krizí žádnou souvislost, vznikl proto, aby účastníci podporovali místní obchodníky.

Podobné principy fungují i v některých městech v USA.

Autor:  ČTK

Foto:  Profimedia

Španělsko potřebuje minimálně 20 miliard eur (asi 495 miliard Kč), aby prodalo tři zestátněné banky.

Hrozí totiž, že pokud se jejich finanční situace před prodejem nezlepší, nikdo o ně nebude mít zájem. Vláda ale zároveň tlačí na ostatní banky, aby revitalizaci sektoru samy zaplatily. Madrid se tak chce vyhnout situaci, kdy bude muset opět banky sanovat z peněz daňových poplatníků.

Španělská centrální banka prozatím zorganizovala prodej čtyř zestátněných bank a další tři má ještě prodat. Ve čtvrtek začala nabízet dvě, a to menší Banco de Valencia, která má akcie na burze a jinak působí na východním pobřeží Španělska, a středně velkou katalánskou spořitelnu Catalunya Caixa.

Potenciální zájemci ale zřejmě nebudou mít zájem, pokud nedostanou garanci krytí budoucích ztrát. Ty hrozí ještě z dob finanční krize, hlavně z roku 2008, kdy ve Španělsku splaskla bublina na realitním trhu. Právě v roce 2008 skončil vytrvalý růst cen nemovitostí, který ve Španělsku trval asi deset let.

Autor:  ČTK

Foto:  Reuters

Na tenký led půjček s vysokým rizikem, ale také s vysokými úroky se opět pouštějí banky a další finanční instituce v USA.

List The New York Times ve středu informoval o tom, že stoupá počet půjček poskytnutých klientům s nedostatečnou bonitou, kteří během nedávné hluboké finanční krize na žádný úvěr nedosáhli.

Klienti s takzvaným nízkým úvěrovým skóre ve Spojených státech jen v prosinci dostali 1,1 miliónu nových kreditních karet, což bylo meziročně o 12,3 procenta více. Rizikoví klienti si v posledním čtvrtletí loňského roku vzali 23 procent úvěrů na nákup nového auta, zatímco ve stejném období roku 2009 to bylo 17 procent.

Banky zneužívají chudé, varují právníci

Ochránci práv spotřebitelů a právníci upozorňují na to, že finanční instituce opět využívají nejzranitelnější a nejméně finančně gramotné lidi, kteří jsou často ochotní vzít si úvěr za jakoukoliv cenu. „Tito lidé jsou závislí na půjčkách a banky jim obstarávají dávky,“ podotkl newyorský právník Charles Juntikka, který se specializuje na bankroty.

Banky se podle The New York Times snaží nahradit výpadek příjmů z poplatků za transakce, o něž je připravila nová regulace přijatá po finanční krizi. Soustřeďují se na dva segmenty trhu – půjčky solventním klientům a půjčky rizikovým klientům. Ti druzí přitom obvykle platí vyšší úrokové sazby ve výši až 29 procent a často také musejí hradit penále za pozdní splátky.

Bankám otrnulo

Podle některých názorů se ale banky vracejí ke stejně riskantnímu chování, které stálo na počátku finanční krize.

„Je evidentní, že se vracíme ke starým pořádkům,“ podotkl například Mark Williams, který dříve pracoval v americké centrální bance. Věřitelé ale namítají, že se z minulosti poučili a že rozlišují mezi chronickými neplatiči a lidmi, jimž se v oboru říká „padlí andělé“. Jde o klienty, kteří v minulosti neměli problém se splátkami, ale na které těžce dopadly problémy ekonomiky.

Americké regulační úřady uvedly, že dokud se věřitelé drží přísných standardů a sledují riziko, není na půjčování riskantním klientům nic nebezpečného. Podle některých ekonomů je rozšíření počtu lidí, kteří dosáhnou na půjčky, známkou lepšící se ekonomiky. Nezaměstnanost je sice vysoká, lidé ale přesto snižují své zadlužení. „Jde o přirozené uvolňování pravidel pro půjčky, protože banky mají dojem, že mohou opět expandovat,“ podotkl Michael Binz z agentury Standard & Poor’s.

Autor:  Novinky.cz

Foto:  Reuters

Rusko se musí zařadit v příštích třech letech do skupiny pěti největších světových ekonomik.

Uvedl to ruský premiér Vladimir Putin při vystoupení ve Státní dumě, tedy v dolní komoře ruského parlamentu. Informaci přinesla agentura RIA Novosti.

„Podle našich odhadů by se Rusko v příštích dvou až třech letech mělo dostat do skupiny pěti vrcholných světových ekonomik,“ nechal se slyšet Putin.

Podle údajů Mezinárodního měnového fondu (MMF) se Rusko umístilo v roce 2010 na osmém místě, pokud jde o hrubý domácí produkt (HDP) vypočtený na základě parity kupní síly. Za rok 2011 se může dostat Rusko až na šesté místo.

Putin rovněž připomněl nutnost zlepšit podnikatelské prostředí, které se musí stát jedním ze základních kamenů pro růst tamní ekonomiky. Rusko by mělo v této oblasti poskočit o 100 míst ze 120. na 20. pozici.

Dosluhující ruský premiér, který se vrací na prezidentský post, také uvedl, že je nezbytné řešit vytváření nových pracovních míst. „V příštích letech musíme vytvořit nejméně 25 miliónů pracovních míst,“ dodal Putin s tím, že nutností je i zvýšení investic v ekonomice.

Autor:  Novinky.cz

Foto:  Profimedia

Čína založila asociaci pro vzácné zeminy, které bude regulovat těžbu.

Snaží se tak otupit ostří kritiky, že zneužívá své dominantní postavení v těžbě těchto prvků, které jsou klíčové pro elektroniku, mimo jiné pro výrobu mobilních telefonů, LCD obrazovek nebo DVD. Čína produkuje 95 procent kovů vzácných zemin a loni omezila jejich export.

Založení asociace je reakcí na březnové rozhodnutí USA, EU a Japonska předložit postup Číny Světové obchodní organizaci. Obviňují Peking, že zneužívá své dominantní postavení hlavního producenta kovů vzácných zemin, aby podpořila domácí výrobce. Těm je prodává mnohem levněji, než zahraničním odběratelům. Současně tak nutí zahraniční firmy, aby v Číně otevřely své pobočky.

Vloni na podzim Čína zastavila vývoz těchto prvků do Japonska. Čína už tři roky vývoz postupně omezuje, i když poptávka ve světě roste. Otevření nových dolů v Austrálii však selhalo kvůli krizi. Většina dolů ve světě byla přitom postupně uzavírána kvůli své nebezpečnosti a neschopnosti konkurovat levnému čínskému vývozu.

Mezi členy asociace jsou i producenti

Čína se hájí, že se jen snaží ochránit životní prostředí, aby je nepoškodila extenzivní těžba, při níž se používá nebezpečných technologií. Země, ve které se nachází prvky vzácných zemin se louží a vedlejším produktem je radioaktivní solanka. Důvod je prostý – kovy vzácných zemin často doprovází thorium a uran.

Čína při těžbě nebrala ohledy na životní prostředí. Tajemník čínského ministra průmyslu Su-Po k současnému postupu, řekl agentuře Nová Čína: „Čína bude pokračovat ve vyčištění (těžebního) průmyslu vzácných zemin rozšíří kontrolu životního prostředí v oblasti těžby vzácných zemin, posílí kontroly a zavede přísnější politiku na ochranu životního prostředí.“

Experti se obávají nátlaků

V asociaci, která bude mít 155 členů, budou zastoupení i největší producenti. Úkolem asociace bude stanovovat kvóty. Experti se obávají, že asociace bude působit jako nátlaková skupina a zvyšovat.

Západ proto rozvíjí recyklace, která snižuje závislost na dovozu z Číny.

Mezi kovy vzácných zemin patří neodym, skandium, europium nebo lanthan či ytterbium. Jsou v zemi řídce rozptýleny a proto se těžce dobývají.

Autor:  BBC, DPA, Právo

Foto:  ČTK/AP

V eurozóně opět houstnou mraky: finanční situace Madridu totiž nabírá na dramatičnosti.

Úroky na dlouhodobé španělské dluhopisy tento týden prudce stouply, což vyvolalo obavu z nové vlny krize. Španělé ale popírají, že by potřebovali unijní pomoc.

Ve čtvrtek investoři požadovali u desetiletých španělských dluhopisů úrok až 5,8 procenta – tedy totéž co v listopadu 2011 před masivním zásahem Evropské centrální banky. Ta v obavě z nové vlny krize „nalila“ loni v prosinci a letos v březnu do unijních bank bilión eur. Požadavky na vyšší úrok znamenají, že financování španělského státního dluhu se výrazně prodraží.

Ministr hospodářství Luis de Guindos popřel, že by jeho země potřebovala pomoc EU jako Řecko nebo Irsko. „Španělsko je ve stavu překonat problémy samo,“ prohlásil včera.

Zdůraznil také, že nynější vývoj není jen důsledkem situace v jeho zemi, ale že ho podněcují nejisté vyhlídky na růst v Unii jako celku. Nicméně i Guindos přiznal, že situace na trzích a vysoké rizikové příplatky nejsou pro Madrid dlouhodobě únosné.

Pochybnosti sílí

Podle Raje Badianiho z IHS Global Insight se v rostoucích požadavcích na úroky odrážejí obavy, že Španělsko míří do hluboké recese. Bezprostřední nebezpečí podle něj sice nehrozí, příští rok by mohla krize propuknout v plné síle. Španělsko totiž bude čelit ničivé kombinaci čtyř faktorů: ekonomického poklesu, rostoucích nároků na finance, problémů s nezaměstnaností a potíží bankovního sektoru, který zápasí s následky realitní „bubliny“ z minulých let, kdy financoval dnes ztrátové nemovitosti.

Mezinárodní měnový fond se zatím nechce k situaci Španělska vyjadřovat. Mluvčí fondu Gerry Rice řekl, že jeho organizace ještě posuzuje chystaný španělský rozpočet. Za klíčové přitom považuje, aby svůj díl práce odvedly i španělské regiony. Ty se loni zadlužily víc, než se čekalo. Madrid tak musel požádat o zvýšení povoleného rozpočtového schodku.

Právě to otřáslo důvěrou trhů. „Není pravděpodobné, že by investoři do dluhopisů dali Španělsku výhodu pochybnosti (tj. že by se v případě nejistoty přiklonili k variantě lepší pro Madrid – pozn. red.). Jakákoli další odchylka od letošních cílů pro rozpočtový schodek povede jen k tomu, že budou ještě více zpochybňovat cíl pro rok 2013 i udržitelnost španělského zadlužování,“ varoval Gary Jenkins, analytik společnosti Swordfish Research.

„Vřed, vir a rakovina“

I španělský ministr financí Cristóbal Montoro označil za hlavní riziko sílící názor, že veřejné finance jeho země jsou „neudržitelné“. Na problémy Španělska mezitím stále více poukazují cizí politici i investoři. „Řecko bylo vřed, Portugalsko je vír, Španělsko je rakovinný nádor,“ napsal v tweetu Bill Gross, šéf amerického investičního fondu Pimco.

Španělské politiky ale ještě více rozhořčila slova francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který označil jejich zemi za odstrašující příklad chybné hospodářské a finanční politiky. „Podívejte se, kde stojí Španělsko po sedmi letech socialistické vlády. Nechceme, aby se nám vedlo stejně jako našim španělským přátelům,“ halasil Sarkozy v zápalu předvolebního tažení proti svému socialistickému soupeři Hollandovi. Opomněl ovšem, že pozice Francie se pod jeho vedením také o dost zhoršila.

Autor:  Michaela Toperczerová

Foto:  Investicniweb.cz

Indie zápasí se zpomalujícím růstem ekonomiky, oslabující měnou a slabou politikou současné vlády.

Obrovský apetit Indie po zlatě může vzhledem k prohlubujícím se deficitům obchodní bilance a běžného účtu dostat ekonomiku do prekérní situace. Není proto žádným překvapením, že indická vláda zdvojnásobila dovozní clo na zlato, aby nevhodné alokaci kapitálu ve své zemi učinila přítrž. Hlad po zlatě má přiškrtit politická smyčka. Zahýbe předpokládaná změna poptávky po zlatě jednoho z největších světových odběratelů s globálními cenami drahého kovu?

Rostoucí cena zlata loni nepříjemně prodražila indické nákupy tohoto kovu. Země v roce 2011 dovezla rekordních 969 tun zlata, což vyvinulo silný tlak na již tak zhoršující se deficity obchodní bilance a běžného účtu. Rovněž indický ministr financí Pranab Mukherjee vidí jako hlavní faktor prohlubování deficitu běžného účtu skoro 50% růst dovozu zlata a dalších vzácných kovů v prvních třech kvartálech fiskálního roku 2011 až 2012.

Hrozivé indické deficity

Na tuto skutečnost proto vláda reagovala zdvojnásobením dovozního cla na zlato, což vyvolalo třídenní stávku klenotníků a dodavatelů zlata v celé zemi. Indie je předním světovým importérem zlata, podle vládních odhadů ve fiskálním roce končícím 31. března 2012 dovezla zlato za 58 miliard USD, o rok dříve to bylo jen 38 miliard.

Prabhat Awasthi, ředitel akciového výzkumu Nomury, tvrdí, že jsou ceny ropy již dost velkým břemenem pro indický běžný účet, a země si tak nemůže dovolit další tlak kvůli dovozu zlata nebo stříbra. Dovoz zlata a ropy tvoří dohromady zhruba 70 % indického deficitu obchodní bilance. Za uplynulý fiskální rok se očekává prohloubení deficitu běžného účtu Indie o 65 miliard USD a deficitu obchodní bilance o 175 miliard USD.

Pro investory to je výstražný signál. Když totiž připočteme ještě vliv slábnoucí rupie, dovozy se Indii výrazně prodražují. Obavy potvrzují i analytici Morgan Stanley, kteří tvrdí, že je zlato v posledních dvou letech hlavním zdrojem napětí indického běžného účtu. Poptávka indických domácností po zlatě se totiž od roku 2009 do roku 2011 zvýšila z 19 na 45 miliard USD.

„Bez zlata“ by Indii bylo lépe

V Morgan Stanley propočetli, že by po odečtení dovozu zlata klesl indický deficit běžného účtu na pouhých 12 miliard USD (0,6 % HDP). Někteří ekonomové ovšem argumentují, že je vliv dovozu zlata na deficit běžného účtu ve skutečnosti nadhodnocený, protože na rozdíl od ropy, která se spotřebovává, má zlato schopnost uchovat hodnotu a je snadno obchodováno na světových trzích.

Rajeev Malik, ekonom společnosti CLSA, která se zabývá asijskými trhy, tvrdí, že ačkoli je podle standardů MMF technicky správné zahrnovat dovoz a vývoz zlata do bilance běžného účtu, čistý zlatý dovoz by měl být jen kolem 20 až 30 %. V každém případě musí Indie za zlato platit – poptává tedy cizí měnu, což vytváří tlak na oslabování rupie.

Zlato jako rezervní měna?

„Téměř 200 miliard USD dovezeného zlata v uplynulé dekádě neznamená odliv indických rezerv, ale spíše diverzifikaci indického bohatství do vzácných kovů,“ říká Taimur Baig, hlavní ekonom Deutsche Bank pro Indii, Indonésii a Filipíny.

Awasthi z Nomury ovšem poukazuje na to, že prostředky využívané k nákupu zlata jsou špatně alokovaným kapitálem, který by mohl jinak putovat například na zlepšení infrastruktury. “Až bude potřeba kapitál na investice, bude pro Indii velmi nepříjemným zjištěním, že je zainvestován ve zlatě.“ Podle Awasthiho je tedy nedávné rozhodnutí vlády zdvojnásobit dovozní clo sice malým krůčkem, ale tím správným směrem.

I Baig z Deutsche Bank se přiklání k tomuto názoru, protože na základě současného vývoje předpokládá, že je indická poptávka po zlatě neelastická (příliš ji neovlivní zvýšení cen). Zvýšení cla proto dává smysl v každém případě. “I kdyby ani clo poptávku po zlatě nesnížilo, přitečou do indického rozpočtu alespoň příjmy z výběru cla. A pokud se naopak omezit poptávku po zlatě podaří, klesne dovoz a poptávka po devizách, která tlačí dolů rupii.“

Bombay Bullion Association odhaduje, že dovozy zlata pravděpodobně poklesly v březnu na 15 až 20 tun ze 75 až 80 tun v minulém roce. Za druhé čtvrtletí očekává asociace meziroční propad z 250 tun na 150 tun. Zlato tak může být pod tlakem. Otázkou ovšem bude poptávka po „papírovém“ zlatu v souvislosti s možnou třetí vlnou kvantitativního uvolňování. To zlatu v minulosti hodně přálo.