Foto:  Reuters

Šéf americké centrální banky Fed Ben Bernanke varoval ve čtvrtek USA před předlužením, jaké trápí Itálii a Španělsko.

Aby se země vyhnula dluhové krizi, jaká zasáhla tyto státy eurozóny, je podle něj nutné udržet od kontrolou výdaje a vytvořit udržitelný rozpočet. Ten by měl být hlavní prioritou, uvedl list Daily Telegraph.

Podle Bernankeho hrozí, že, pokud neudrží Spojené státy na uzdě výdaje, může se přiblížit stavu, kdy jim výrazně vzrostou náklady na půjčky, což je něco, co dobře znají ve Španělsku a Itálii. Nejhorší možností pro americkou ekonomiku je scénář, ve kterém by investoři ztratili důvěru ve schopnosti země zvládnout fiskální záležitosti. Podle něj je největší hrozbou v příštích deseti letech stárnutí populace.

Šéf Fedu zdůraznil, že USA stále představují ekonomicky bezpečný přístav, zmínil ale nebezpečí, že dluhová krize v eurozóně se může podminovat proces zotavování americké ekonomiky, i když se podle něj evropský bankovní sektor zotavuje: „Rizika trvají a vývoj v Evropě nebo někde jinde může nabrat nepříznivý směr a mohl by zhoršit ekonomické výhledy tady doma. Jsem v častém kontaktu s evropskými vládami a budeme pokračovat v pečlivém sledování vývoje a uplatníme každý možný krok, abychom ochránili americký finanční systém a ekonomiku.“

Bernanke ve svém vystoupení zachoval vůči vyhlídkám ekonomiky opatrný tón, podobný tomu, který převládal po zasedání měnového výboru Fedu minulý týden. Fed od konce roku 2008 udržuje krátkodobé úrokové sazby téměř na nule a minulý týden uvedl, že je na této úrovni ponechá zřejmě až do konce roku 2014.

Extrémně uvolněnou měnovou politiku ještě centrální banka v letech po finanční krizi a „velké recesi“ zdůraznila dvěma koly „kvantitativního uvolňování“, kdy nakoupila dluhopisy za celkem 2,3 biliónu dolarů (zhruba 44 biliónů Kč).

Autor:  ČTK

Foto:  Reuters

Čína zvažuje mnohem větší pomoc dluhovou krizí zmítané eurozóně, než dávala dosud najevo.

Premiér Wen Ťia-pao po schůzce s německou kancléřkou Angelou Merkelovou řekl, že v úvahu připadá větší angažovanost jak v Evropském fondu finanční stability (EFSF), tak v chystaném Evropském stabilizačním mechanismu (ESM).

Bližší podrobnosti podle agentury Reuters ale nesdělil. Na prohlášení čínského premiéra zareagovalo okamžitě euro, které skokově posílilo nejen k dolaru, ale i k dalším měnám.

Čínský premiér po schůzce s Merkelovou novinářům řekl, že je důležité, aby se dluhová krize v eurozóně vyřešila. Peking prý z toho důvodu podpoří snahu Evropy stabilizovat euro. Žádná konkrétní částka nepadla, Čína podle premiéra zatím vyhodnocuje, jak pomoc zvýšit.

Nejásat předčasně

„Zatím bych byl v této věci spíše zdrženlivý. Čína rozhodně nechce vystupovat v roli nějaké charity, její participace na záchranném fondu pro Evropu je sice stále ve hře, ale neměla by znamenat zásadní zvrat v dosavadních plánech záchranného fondu,“ uvedl pro Novinky analytik Ondřej Moravanský ze společnosti Cyrrus.

Pro Čínu zůstanou podle Moravanského primární zejména její ekonomické zájmy, nikoli podpora Evropy jako takové.

„Od Číny v žádném případě nemůžeme očekávat altruistické chování, a pokud se rozhodne více angažovat v řešení evropské dluhové krize, tak to rozhodně nebude zadarmo,“ uvedl pro Novinky analytik Miroslav Novák ze společnosti Akcenta. Čína ovšem Evropu potřebuje. Tamní ekonomika je stále silně závislá na exportu a EU je jedním z klíčových odběratelů čínského zboží.

Ve stejném duchu hovoří i analytik Tomáš Volf ze společnosti Citfin. „Více než půlmiliardová EU je až příliš lákavý trh, o který si ani Čína nemůže dovolit přijít,“ sdělil pro Novinky Volf. Tím, že se Čína zapojí do záchranných či stabilizačních fondů, případně v budoucnu koupí eurobondy, bude podle Volfa pomáhat vlastně sama sobě.

Spuštění o rok dřív

Záchranný fond EFSF vznikl v roce 2010 a je koncipován jen jako nástroj s dočasnou působností. Zaniknout má nejpozději v polovině roku 2013, už teď se ale uvažuje, že by se mohl stát součástí připravovaného fondu ESM. Ten bude fungovat jako stálý záchranný fond a k dispozici by měl mít kolem půl biliónu eur (asi 12,6 biliónu korun). Se zahájením činnosti se počítá už v červenci, což je o rok dříve, než se původně plánovalo.

Merkelová zahájila návštěvu Číny, kde bude jednat hlavně o ekonomických otázkách. Na programu jsou ale i politické záležitosti, například situace v Severní Koreji, Sýrii a vÍránu.

Autor:  ČTK

Foto:  Profimedia

Belgie se stala první členskou zemí eurozóny, o které už se ví, že ve druhém pololetí loňského roku vstoupila do recese.

Ukázaly to předběžné údaje tamní centrální banky. Podle nich hrubý domácí produkt této šesté největší ekonomiky eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku klesl o 0,2 procenta. Navázal tak na pokles o 0,1 procenta ve třetím čtvrtletí.

Nechvalné prvenství Belgie se týká těch členských zemí, které nepobírají finanční pomoc. V recesi už je jinak několik let Řecko a spadlo do ní také Portugalsko. Obě tyto země jsou ale závislé na zahraniční pomoci. Řecko by bez ní zřejmě už dávno muselo vyhlásit platební neschopnost.

Výkonnost belgické ekonomiky tak potvrzuje obavy, že do recese vstoupila celá eurozóna. Ekonomové recesi většinou definují jako situaci, kdy ekonomika vykazuje pokles alespoň dvě čtvrtletí po sobě. Analytici čekají, že velmi náročný bude pro eurozónu celý letošní rok.

V meziročním srovnání si Belgie zatím růst zachovává, jeho tempo se ale snížilo na 0,9 procenta z předchozích 1,6 procenta o čtvrtletí dříve. Růst přitom zvolňuje už dlouho, o dříve, tedy ve čtvrtém čtvrtletí 2010, Belgie rostla ročním tempem 2,1 procenta.

Vývoj slouží jako ukazatel pro ostatní

Vývoj belgické ekonomiky často slouží jako vodítko toho, co lze později čekat v celé Evropské unii. Řada západoevropských zemí už je recesi velmi blízko, dostaly se do ní většinou v důsledku přetrvávající dluhové krize v eurozóně a negativních dopadů úsporných opatření. Ta mají zabránit, aby se současná krize neopakovala.

Ekonomika eurozóny v loňském třetím čtvrtletí sice ještě rostla, ale už jen o 0,2 procenta. Předběžná data za čtvrté čtvrtletí zatím nejsou známa, zveřejněna budou až 15. února. Ve stejný den zveřejní předběžná data ještě Německo, Francie, Itálie a Nizozemsko, tedy země, které jsou považovány za jádro eurozóny. Španělsko už toto pondělí oznámilo, že jeho ekonomika se v závěru loňského roku nevyhnula poklesu.

Analytici v anketě agentury Reuters už dříve předpověděli, že eurozóna v letošním roce vykáže hospodářský pokles o 0,3 procenta.

Ekonomové nejsou překvapeni

Pro většinu ekonomů není překvapivé, že se recese belgické ekonomiky potvrdila. Mírně pozitivním zjištěním je, že trh za čtvrté čtvrtletí loňského roku počítal s nepatrně výraznějším poklesem, než zmíněných 0,2 procenta. Se zlepšením už v prvním čtvrtletí ale počítá málokdo, protože v prosinci nová belgická vláda sáhla k úsporným opatřením, která mají pomoci zemi ušetřit 11,3 miliardy eur (asi 284,2 miliardy Kč).

Skepticky vidí budoucnost hlavně domácnosti, což je patrné z poklesu indexu spotřebitelské nálady. Ten v lednu klesl nejníže za dva a půl roku. „Aby politici s těmi opatřeními uspěli, museli by mluvit jiným jazykem,“ řekl ekonom finančního ústavu Bank Degroof Etienne De Callatay. „Musejí říkat, že situace je vážná. Když to řeknou takhle, lidi to pociťují nepříznivě,“ dodal.

Ve druhém čtvrtletí by se belgická ekonomika mohla vrátit k růstu, podle ekonomů ale bude hodně záležet na tom, v jakém stavu jsou ekonomiky hlavních obchodních partnerů. Belgie, podobně jako Česká republika, patří k nejotevřenějším ekonomikám světa.

Autor:  Michaela Toperczerová

Dlouhodobý býčí trend na trhu se zlatem může letos zvolnit tempo.

Důvodem je anemický růst světového HDP a lepší vyhlídky ekonomiky USA (potažmo amerického dolaru jakožto bezpečného přístavu). Investoři, kteří naskočili do rozjetého zlatého vlaku, by se proto měli vybavit notnou dávkou trpělivosti, atraktivita tohoto blyštivého kovu totiž klesá.

Navzdory kombinaci faktorů, které zlatu nehrají do karet, by dlouhodobí investoři neměli zoufat. Zlato rostlo už jedenáct let v řadě a analytici nepředpokládají, že by se letos měl trend zlomit. Přesto by se investoři měli připravit na to, že bude rally mnohem mírnější než v předešlých letech.

Pokud vlastníte zlato (nebo investujete do akcií firem, které se zlatem zabývají) za účelem diverzifikace portfolia a uvažujete v delším horizontu, měli byste se určitých výnosů dočkat. Hůře na tom budou krátkodobí spekulanti.

Výkonnost zlata závisí zejména na dolaru

Zlato se vyšplhalo na rekordní hodnoty kolem 1 900 USD za unci koncem srpna 2011. Za tímto vzestupem stály zejména debaty o možném spuštění další vlny kvantitativního uvolňování. QE3 se ovšem zatím nekoná, což reflektuje i hlubší korekce na ceně zlata.

Přesto z pohledu celoročního vývoje předčila investice do zlata americké akcie (zlato ročně připsalo 10 %, zatímco S&P 500 skončil s reálným výnosem okolo nuly).

Věrným obrazem toho, jak se koncem roku velcí i malí investoři odvraceli od zlata, je uzavíraní pozic v případě zlatého ETF SPDR Gold Trust. V prosinci fond držel o 2,4 % méně zlata než v předešlém roce (1 250 tun). Je ovšem potřeba připomenout, že v roce 2010 rostlo množství zlata ve fondu o 13 % (v prosinci 2010 držel 1 281 tun).

Přestože se další QE neočekává, měla by zlatu v růstu alespoň částečně pomáhat nevyřešená evropská dluhová krize a obavy o zdraví evropského bankovního systému, které škodí euru jakožto další významné světové měně. Vývoj ceny zlata je ovšem mnohem více spjatý s výkyvy dolaru. Pokud se tedy bude americká ekonomika vyvíjet příznivěji než ekonomiky ostatních vyspělých zemí, nemůžeme čekat od zlata žádné zázraky.

Neopomíjejte zlato jako zajištění!

Přestože asi nemůžeme očekávat žádné závratné krátkodobé zisky, Jay Feuerstein, šéf investic ve 2100 Xenon Group, tvrdí, že by zlato mělo hrát roli v balancování portfolia. Zlato je vhodným zajištěním proti inflaci a fluktuaci měnových kurzů. Jeho podíl v portfoliu by však neměl překročit 5 %.

Feuerstein odhaduje, že by zlato koncem roku 2012 mělo skončit někde u 1 700 USD za unci, investoři by však měli počítat s krátkodobými výkyvy oběma směry.

Mnohem optimističtější je Michael Widmer, komoditní analytik z londýnské Bank of America Merrill Lynch, který koncem roku odhaduje hodnotu zlata dokonce nad 2 000 USD za unci. Stejné faktory, které zlato v létě vyhouply nad 1 900 USD, budou podle něj aktuální i letos.

Patří mezi ně nejistota na světových trzích, měnová rizika a příchod nepředvídaných událostí, tzv. „černých labutí“ (například ve formě geopolitických šoků). Widmer zdůrazňuje, že mnoho států stále sužuje příliš slabý růst, často v kombinaci s nadměrným zadlužením.

Stejně jako Feuerstein, i Widmer připouští u zlata velkou volatilitu a možnou korekci k 1 450 USD za unci. Podobnou příležitost by měli investoři využít k nákupům.

Investice do zlata skrze těžaře

Rostoucí výrobní náklady měly za následek spíše podprůměrnou výkonnost akcií těžařů, investoři však možná dají akciím „zlatých firem“ ještě šanci. Například Newmont Mining Corporation začala letošní rok v růstovém trendu, možná ji budou následovat další firmy v odvětví.

Newmont jako první začala nabízet dividendy navázané na vývoj ceny zlata v reakci na kritiku, že těžaři hromadí hotovost na úkor akcionářů. Dá se tedy očekávat, že se k této strategii brzy připojí i konkurenti.

Rick de los Reyes, manažer fondu společnosti T. Rowe Price Group zaměřeného na akcie těžařů, preferuje menší společnosti před zavedenými těžařskými giganty, protože mají větší potenciál. Uvádí tři, u nichž vidí přednost v dobrém managementu v kombinaci se slibným potenciálem růstu produkce: Eldorado Gold Corporation, Agnico-Eagle Mines a Osisko Mining Corporation.

Nejdelší graf zlata

Když se na konci 15. století vydal Kryštof Kolumbus hledat novou cestu do Indie, našel nový kontinent – Ameriku. Ta nabídla kromě mnoha dalších věcí také obrovské zásoby zlata, které motivovaly Evropu k zotročování a vybíjení původních obyvatel. Cena zlata v britských librách (přepočtená na kurz v roce 2010) zažívá třetí největší růst v historii. Ano, Kolumbus našel kdysi nový „zlatý“ kontinent právě včas, aby částečně ukojil rostoucí poptávku po zlatě. A v 16. století nebyly ETF, které by odklonily poptávku od obchodu s reálným zlatem. Dnes se žádný kontinent vybíjet nebude, žádný nový se asi v dohledné době neobjeví, ale poptávka po zlatě jako zajištění před inflací je stále obrovská. Cena žlutého kovu tak může utěšeně růst.

Autor:  ČTK

Foto:  Reuters

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) zdůraznila, že Evropa k účinnému vyřešení svých problémů musí dát k dispozici dostatek peněz.

MMF podle zdrojů agentury Reuters odhaduje, že bude potřebovat dodatečné finanční zdroje v objemu až 600 miliard dolarů (asi 12 biliónů korun), aby mohl poskytovat půjčky zemím postiženým důsledky dluhové krize.

Na půjčky bude MMF podle svých odhadů potřebovat 500 miliard dolarů z této částky, zbývajících 100 miliard použije jako „ochranný nárazník“, uvedly zdroje, které se zúčastnily jednání rady.

Výkonná rada rovněž podle šéfky MMF ChristineLagardeové přivítala plán Evropy, který počítá s tím, že Evropa poskytne fondu dalších 150 miliard eur (asi 3,8 biliónu korun) ke zvýšení jeho úvěrové kapacity.

Hrozí, že pomoc budou potřebovat další země

Úvěrová kapacita MMF v současnosti činí zhruba 350 miliard dolarů. Vnitřní dokumenty, které se podařilo v září získat agentuře Reuters, ukazují, že MMF by potřeboval dalších 850 miliard dolarů, pokud by velké ekonomiky eurozóny, jako jsou Španělsko nebo Itálie, potřebovaly finanční pomoc od fondu.

Očekává se, že MMF ve své nové prognóze sníží odhad globálního ekonomického růstu. Rostou tak obavy, že více zemí, nejen země v eurozóně, bude potřebovat záchranou pomoc od fondu, pokud se globální podmínky dále zhorší.

Autor:  ČTK

Foto:  Reuters

Světová banka (SB) varuje před možným prudkým zpomalením globálního ekonomického růstu v letošním roce.

Kromě jiného SB naléhá na rozvojové země, aby se připravily na šoky, které mohou být vážnější než v době krize v roce 2008. Snížila rovněž své odhady růstu rozvojových i rozvinutých zemí a v eurozóně očekává pokles ekonomiky. Uvedl to list Financial Times.

V případě rozvojových zemí SB pro letošek zhoršila svoji prognózu ekonomického růstu na 5,4 procenta z dosavadních 6,2 procenta a u rozvinutých zemí na 1,4 procenta z 2,7 procenta. U 17 zemí eurozóny však SB očekává pokles ekonomiky o 0,3 procenta, doposud její odhad počítal s růstem o 1,8 procenta. Pro USA banka snížila výhled na 2,2 procenta z 2,9 procenta.

Globální růst poškodí hlavně recese v Evropě a zpomalení v Indii, Brazílii a dalších rozvinutých zemích. „Globální ekonomika vstupuje do nové fáze nejistoty a nebezpečí,“ varoval hlavní ekonom banky Justin Yifu Lin. Považuje rovněž za reálné opakování situace ze září 2008.

Horší situace než před čtyřmi lety

Lin varoval, že mnoho vlád je nyní ve slabší pozici než v době globální krize v roce 2008, a bude tak pro ně horší odpovědět na krizi. Dluhy a rozpočtové deficity zemí jsou nyní převážně vyšší.

„Je velmi pravděpodobné, že většina evropských zemí včetně Německa vstoupila ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku do recese,“ dodal ředitel pro rozvojové projekty SB Hans Timmer. Investoři již snížili své investice do rozvojových zemí. Ve druhé polovině loňského roku klesly v meziročním srovnání o 45 procent, napsaly agentury AP a Reuters.

Autor:  Právo

Foto:  Profimedia

Podle maďarského premiéra Viktora Orbána se v novodobé válce nebojuje zbraněmi, ale například snižováním ratingů.

Uvedl to v pondělí v Budapešti při prezentaci nové národní strategie rozvoje venkova. Některá kontroverzní rozhodnutí maďarské vlády jsou terčem kritiky Evropské unie a došlo i ke snížení ratingu země.

Důvody posledních útoků proti Maďarsku jsou podle Orbána utajované. „Je často slyšet, že cílem příštích válek bude získání orné půdy a zásob pitné vody. Zlou zprávou je, že tato válka již začala. Nebojuje se zbraněmi, ale jinými prostředky, například snižováním ratingů,“ uvedl Orbán.

Podle maďarského premiéra se země musí mít na pozoru. „Musíme si ubránit ornou půdu a zásoby pitné vody. Podpoříme získávání půdy maďarskými farmáři a nedovolíme pěstování geneticky manipulovaných plodin,“ řekl Orbán.

Předseda maďarské vlády v této souvislosti zdůraznil důležitost novelizace zákona o půdě a vytvoření dalších právních norem na ochranu majetku. „Venkov je pro Maďary nejdůležitější. Musíme ubránit naši půdu a vodu. Na maďarský stůl patří zdravé maďarské jídlo místo zahraničního odpadu,“ dodal Orbán. Vláda chce proto podpořit domácí producenty potravin.

Autor:  ČTK

Foto:  Reuters

Snížení ratingu devíti zemím eurozóny agenturou Standard & Poor’s je signálem, že by měly její členské státy urychlit spolupráci při záchraně jednotné evropské měny.

Napsal to deník Financial Times Deutschland (FTD). Bulharský ekonomický tisk soudí, že budoucnost společné měny je v rukou německé kancléřky Angely Merkelové.

„Dosud podniknuté kroky evropských vlád k fiskální unii nestačí k tomu, aby eurozónu dlouhodobě stabilizovaly,“ napsal FTD. „Eurozóna si už nemůže dovolit ztratit ani minutu. Každý další prodej dluhopisů… má potenciál krizi ještě posílit,“ varoval.

Podle Ewalda Nowotného z Evropské centrální banky hrozí problémy především Itálii, která letos bude muset refinancovat své dluhy. S&P jí přitom snížila rating o dva stupně na BBB . „V normální době by to bylo možné, ale v nervózní a složité době to může být problém. Z mého pohledu je prudké snížení italského ratingu pravděpodobně jeden z nejproblematičtějších kroků ratingové agentury,“ řekl Nowotny rakouskému rozhlasu.

Překvapení nad rozhodnutím S&P dal najevo evropský komisař pro vnitřní trh Michel Barnier. „Jsem v úžasu nad tím, jaký okamžik si agentura Standard & Poor’s zvolila ke svému hodnocení, neboť nebere v potaz současné pokroky,“ uvedl. Podle něj jsou všechny evropské vlády i instituce mobilizovány v úsilí posílit kontrolu nad veřejnými financemi.

Podle bulharského týdeníku Kapital je budoucnost společné evropské měny v rukou Merkelové. „Záleží na ní, zda euro přežije a jak bude eurozóna v budoucnu vypadat,“ napsal týdeník.

Zároveň upozornil, že se Německo díky snížení ratingu Francii dostává do nové role a přestává platit klišé o francouzsko-německém motoru EU: „Nerovnováha mezi Německem a Francií je po útocích trhu ještě zřejmější… Nyní rozhoduje Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy může jen vést tiskové konference, na kterých její rozhodnutí vysvětluje.“

Špatná zpráva pro Česko

Ani pro Česko není snížení ratingu devíti zemím eurozóny dobrou zprávou. Prohloubení krize může totiž dopadnout i na českou ekonomiku.

„Všechny problémy eurozóny se nás dotýkají, jak bychom v ní byli,“ uvedl pro ČTK analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

„Čím je komplikovanější situace v eurozóně, tím je to složitější pro Českou republiku,“ řekl hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Už v pátek odpoledne kvůli snížení ratingu oslaboval kurz koruny.

„Pokud se dluhová krize v eurozóně bude prohlubovat, hrozí i krize hlubší recese, a to by se následně velmi rychle přeneslo i do České republiky,“ sdělil ekonom Patria Finance.

Prohloubení krize v eurozóně by podle Marka mělo vliv na kurz koruny, případně i na růst výnosů českých dluhopisů, což znamená zdražení půjček pro stát na finančních trzích. Hlubší recesi by pocítila i česká ekonomika jako celek, soudí Marek i ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová. Rating Česka ale nyní v ohrožení není, uvedl analytik UniCredit Bank Sobíšek.

Samotné snížení ratingu analytiky nepřekvapilo, bylo možné ho očekávat. Reakce trhů na krok ratingové agentury tak bude pravděpodobně jen mírná a neměla by trvat dlouho, soudí analytik UniCredit Bank.

Autor:  DPA, Právo

Foto:  Profimedia

Řekové pociťují dluhovou krizi a příznaky možného zhroucení domácí ekonomiky i v lékárnách.

Už bezmála dva týdny jim lékárníci odmítají vydávat medikamenty po předložení receptu na pojišťovnu a vyžadují za ně platbu v hotovosti.

Důvodem je krizová situace pojišťoven, které lékárnám vydané léky už delší dobu neproplácejí. Lékárníci nyní proto po zaplacení vydají účet, s nímž se pak pacienti mohou na pojišťovny s žádostí o proplacení obrátit sami. Podle řeckých médií může trvat několik měsíců až rok, než se peněz dočkají.

„Už se nám zjevuje obraz toho, co nás čeká, až definitivně zkrachujeme,“ řekl Teodoros Joannidis, úředník jedné farmaceutické firmy.

Podle lékárnice Joanny Kimpeziové se vytvořil začarovaný kruh, protože i lékárny už musí platit velkoobchodu v hotovosti. A totéž platí ve vztahu obchodu a výrobců léčiv. „Nezbývá nám tak nic jiného než požadovat po pacientech hotovost,“ dodala.

Problémy mají například lidé s roztroušenou sklerózou. „Řeknou vám, zaplaťte a pak peníze chtějte po pojišťovně, kam posíláte pojištění,“ řekl Jonis Theorakis ze sdružení pro tyto pacienty. Ví prý o pacientech, kteří si drahé léky nemohou dovolit a přestali je proto brát.

Místo do Řecka šly léky do Polska

Lékárny se navíc potýkají s nedostatkem léků. Farmaceutické společnosti je leckdy nemají na skladě. Raději je prodávají do jiných zemí než do Řecka, protože vláda loni snížila jejich ceny.

V polovině země je nedostatek asi 500 nejběžněji používaných léků, uvedla agentura Bloomberg.

„Viděl jsem dodávku aspirinů určenou pro Řecko, kterou poslali do Polska. Už i Poláci mohou zaplatit za aspirin více než Řekové. To je prostě společný trh, je mi líto,“ komentoval situaci generální sekretář asociace evropských farmaceutických společností Heinz Kobelt.

Problémy jsou také například s dodávkami léků na ředění krve nebo inhalátorů.

Foto:  Reuters

Bankovní instituce Royal Bank of Scotland (RBS) oznámila další zeštíhlení v sektoru investičního bankovnictví.

Z tohoto důvodu plánuje zrušit v průběhu příštích tří let celkem 3500 pracovních pozic, většinu z nich však v tomto roce. Informovala o tom agentura DPA.

Společně s 2000 zrušenými místy loni na podzim jde o výrazný zásah do interní struktury banky. Tento chystaný krok bude mít podle RBS vliv na aktivity banky ve Velké Británii i v zámoří, především v Asii a v Severní Americe.

RBS musela v roce 2008 požádat o pomoc britskou vládu, která stála daňové poplatníky 45 miliard liber (asi 1,3 biliónu korun). V současné době drží v této instituci 83procentní podíl stát. RBS je rovněž namočená do řeckého dluhu, jehož odpis už ji přišel na 1,2 miliardy eur.

Z nedávno zveřejněné zprávy Úřadu pro finanční služby (FSA) vyplývá, že potíže banky v roce 2008 způsobily jak chyby managementu, tak i nedostatečný dohled ze strany úřadů.

Podle DPA se snížil celkový počet zaměstnanců RBS za poslední tři roky o 50 000 na současných 150 000. Server BBC uvádí, že z banky odešlo během posledních dvou let celkem 30 000 lidí, z toho 22 000 ve Velké Británii.

Britský vicepremiér Nick Clegg pro BBC sdělil, že vláda se hodlá ujistit, zda RBS jasně pochopila, že skutečně není doba na to platit mnoha svým zaměstnancům nadstandardní odměny.